Topunky - Umělá

Vánoce...

Prohlašujeme o nich, že jde o svátky klidu a míru, ale řekněme si to upřímně, nic není vzdálenějšího pravdě. Všichni víte, o čem mluvím. V obchodech do vás naráží osoby, jež si popletli vánoční svátky s blackoutem, fackují se o košíky, vozíky, stromečky. Ti mazanější si objednají vše online, jenže to zase zhustí provoz, protože ty krámy musí někdo dovézt, a tak se vám každý den otočí u vrat kompletní přehlídka poštovních dodavatelů počínaje PPL a DHL konče. A to to ještě nezačalo.

Na štědrý den je relativní klid. Pošťáci už nejezdí a otevřeno mají jen životně důležité obchody jako Kaufland, Lidl a Bauhaus, to kdyby někdo nezvládl celý ten nápor a rozhodl se umlátit rodinu lopatou na sníh. Od rána běží v televizi pohádky a za předpokladu, že máte settopbox s poslední verzí DVBT nebo zrovna běží internet, můžete sledovat remasterovanou Popelku. Cpát se taky můžete už od rána, protože prase nakonec uvidíte večer na Barrandově.

Se soumrakem se muži i ženy oholí, košile a šaty vystřídají teplákové soupravy, byt provoní purpura, františek a spálená ryba a celý národ do sebe z mě neznámého důvodu začne cpát brambory s majonézou. A rozdají se dárky. Někdo kráječ na cibuli, někdo klíčky od Meďoura, podle toho, jestli patříte mezi VIP nebo spadáte pod chudobu. A pomalu se připravujeme na peklo.

Peklo přichází na Boží hod. Začne plánovaný přesun k příbuzným. Na silnice vyjede i sraz garážovaných veteránů. Poznáte je podle SPZ, na kterých jsou tři písmena a čtyři čísla. Při sebemenším náznaku rozsvěcují mlhovky, vytvářejí kolony a s blinkry zacházejí podle nedešifrovatelného klíče. Ti, co nakonec dojedou až do cíle, zalitují.

Jedna návštěva za druhou, druhá za třetí. Průběh stejný. Pod stromek položíte pár krabic, rozbalíte ponožky, odmítnete další salát, vypijete kafe, sežerete tři chlebíčky a dvě vosí hnízda, závistivě hodíte okem po dědovi rozlévajícímu rezervu Barcela, rozloučíte se, sednete znovu za volant a popojedete.

Vánoce. Je to čas, kdy se i zarytí bezvěrci nestydí prohlásit, že se dali na islám či k Jehovistům. Čas plný zklamání, protože většina z nás nenajde klíče od Meďoura. Jsme chudoba, která se baví u fotek na PC. Možná. Ale říkám si. Máme to pořád zapotřebí? Kde je ten klid a mír? Já odmítám průjem ze salátu. Já nenávidím přesuny přes republiku. Já.. já prostě Vánoce nechci.

Akorát se obávám, že jsem jediný, kdo se to odváží říct nahlas.

Novinky

Něco o mě

Textař, "zpěvák" a spisovatel. To je asi tak ve zkratce vše, čím se v životě zabývám, nad rámec běžných radostí, jako je péče o rodinu či docházka do zaměstnání. Táta vždycky říkal, dělej to pořádně nebo se na to vyser. Jsem hodný syn a poslechl jsem. Důležité věci dělám pořádně a na zbytek... však vy víte!