02 - Záhadný grimoár

Křídla brány zasténala v závěsech a jejich pohyb se zastavil. Rozmístění muži se po sobě ohlíželi a čekali na nějaký pokyn. Nebo spíš ne. Většina z Hanzekových mužů by byla rozhodně radši, kdyby žádný příkaz nepřišel a tou děsivou branou ať si projde, kdo chce, když zrovna on nebude první. Messuleth přejel pohledem vyděšené muže, pokýval hlavou a poplácal Ghostraktora po rameni.

„Tak já du, když se nevrátím, než napočítáš do třiceti, vemte čáru.“
„Seš si jistej, že potřebuješ tolik času?“ ptal se s úšklebkem Rumblitz.
„Ahá, asi nějaký vtip na mou dovednost napočítat do třiceti,“ mumlal na oko uraženě Ghostraktor.
„Mno, neřek bych, že Rumblitz žertuje,“ prohodil jako by do vzduchu Jenikus.
„Já tebe taky,“ odsekl Ghostraktor a opřel si svou nerozlučnou píku o rameno, aby měl volné ruce. 

„Jedna,“ ozvalo se když Messuleth vkročil do mlhy, která se valila otevřenou branou na druhou stranu a Ghostraktor zvedl palec. Za ním se ozvalo uchechtnutí.
„Než napočítam do pěti, mam jednu ruku volnou,“ suše utrousil Ghostraktor a zvedl ukazováček. „Dva.“

Potlačovaný smích přešel v rozpačité odkašlání, to když jeho autorovi vyschlo v krku. „Taky vás ta mlha tak škrábe v krku?“ snažil se mladík za Ghostraktorovými zády odvést pozornost.
„Tři. A za tou bránou už žádná mlha není,“ mumlal si pro sebe dál Ghostraktor.
„Hele, já to za tebe dopočítám, co?“ navrhl hlas za Ghostraktorem. „Byla by škoda, aby nejsilnější chlap neměl po ruce zbraň, když by jí bylo potřeba.“
„Jak chceš,“ řekl Ghostraktor a připravil si píku.
„Čtyři,“ navázal na odpočet hlas, na kterém zkušené ucho zaslechlo, že se trochu třese. „Že sem hubu nedržel,“ proklínal se hlas, ale stále počítal.
„Pět,“ odpočítával dál hlas. „Asi je chytřejší, než se zdá, brblal si hlas dál.
„Šest.“
„O tom ses moh přesvědčit, kdybys nebyl posera a nechal ho napočítat alespoň do sedmi,“ ušklíbl se Jenikus.
„Přemejšlim,“ řekl pomalu Ghostraktor, udělal dramatickou pauzu a zbystřil uši, aby zaslechl jakýkoli náznak smíchu, „co by se stalo, kdybych se nějak nešikovně otočil.“
„Kromě toho, že budeš mít děsně špinavou píku?“ usmál se Jenikus.
„...dvanáct,“ zesílil odpočítávání hlas, který škrtilo objetí strachu.

„Do kolika to dal?“ vznesla dotaz hlava, která se objevila za okrajem jednoho z křídel brány.
„Do tří,“ odpověděl se smíchem Rumblitz.
„Tak to je smutnější, než jsem si myslel,“ odpověděl Messuleth. „Doufal jsem, že někoho sežene až na druhou ruku.“
„Připomeň mi to, až najdem nějaký zlato,“ odfrkl Ghostraktor a postoupil k bráně. Messuleth ke Ghostraktorovi hodil nechápavý pohled.

„Řekl bych,“ promluvil s jasně rozeznatelným náznakem pobavení Rumblitz, „že náš přítel Ghost, přes veškerou tvou skepsi k jeho zdravému rozumu, jako tvůj přítel myslí především na materiál, ze kterého si uděláš další zuby. Jsi proti němu neoprávněně zaujatý,“ smál se už na celé kolo Rumblitz.
„Sem toho snad tolik neřek,“ drbal se na hlavě Messuleth. „Byl to jen takovej vtip, na odlehčení atmosféry, však se podívej, Hanzek a jeho chlapi už drahnou chvíli koukaj na nás, aniž by mysleli na to, co je za tou bránou. Nechtěl sem se Ghostovi nějak vysmívat.“
Ghostraktor se uvolnil.
„Kdybych potřeboval opravdu počítat, nezatěžoval bych tím svého oblíbeného přítele,“ pokračoval Messuleth.
Ghostraktor se usmál.
„Tím chceš říct,“ připojil se k nim Jenikus, „že kdybys potřeboval napočítat skutečně více než do tří, nevybral by sis na to Ghostraktora?“
Ghostraktorova tvář se zkroutila soustředěním.
„Ale ne,“ ošíval se Messuleth, kterému neušla skutečnost, že Ghostraktor to se svou tváří nikdy ke stolu s falešnými kostkami nedotáhne. „Chtěl sem říct, že od Ghostraktora očekávám jiné kvality, než že umí napočítat do tří.“
„Kdybych nevěděl, že ho vychoval cirkusovej kůň, nečekal bych ani to,“ propukl ve smích Jenikus.

Ghostraktor na ně chvilku mlčky hleděl a kroutil hlavou. Pak se do situace vložil Rumblitz.
„Takže přátelé, rozhodnutí nechám na vás. Buď můžete projít branou…“
„Nebo?“ ozval se Hanzek.
„Nebo tu můžete zůstat s Ghostraktorem a počkat si, až mu to dojde.“
Náhlý oblak dusivého prachu zvířený spěšným pohybem sandálů dával tušit, že Ghostraktor bude muset své myšlenky očekávat o samotě. 

Novinky

Něco o mě

Textař, "zpěvák" a spisovatel. To je asi tak ve zkratce vše, čím se v životě zabývám, nad rámec běžných radostí, jako je péče o rodinu či docházka do zaměstnání. Táta vždycky říkal, dělej to pořádně nebo se na to vyser. Jsem hodný syn a poslechl jsem. Důležité věci dělám pořádně a na zbytek... však vy víte!